Atletika všelijak

Jan Železný, mnohými považován za nejlepšího oštěpaře všech dob, narozený 16. 6. 1966. Jen považte, je trojnásobný olympijský vítěz (1992,1996, 2000), trojnásobný mistr světa (1993,1995,2001),  bronzový medailista z MS 1987 a 1999,a stříbrný medailista z LOH 1988, a majitel bronzových medailí z ME 1994 a 2006! Je také držitel světového rekordu z Jeny 98 m 48 cm (1996). Společně s Věrou Čáslavskou a Emilem Zátopkem je Železný nejúspěšnějším českým sportovcem olympijské historie.

Oba Janovi rodiče byli oštěpaři, tudíž měl k atletice blízko, stejně jako jeho bratr Petr. V mladém věku J. Železný hodil kriketovým míčkem už přes 78 metrů.  Nebyla to ale atletika, které se Železný ve svých sportovních začátcích věnoval- provozoval i lední hokej a házenou.

První mezinárodní atletický významný podnik zažil Železný v roce 1983, kdy v 17 odcestoval do Schwechatu v Rakousku na ME juniorů. Tehdy se ještě házelo starým typem oštěpu (k posunutí těžiště došlo až v roce 1986). J. Železný obsadil ve Schwechatu 6. příčku.

O rok později J. Železný odcestoval rovněž na juniorské ME, kde jako favorit v Chotěbuzi obsadil čtvrté místo. Brzy poté narukoval do oddílu Dukla Banská Bystrica. Tam se připravoval pod vedením Jaroslava Halvy a rapidně se dostával do širší světové špičky. ME dospělých 1986, které hostil Stuttgart, pro něj nedopadlo příliš dobře, skončil v kvalifikaci.

V květnu 1987 v Nitře hodil Jan první světový rekord – 87 m 66 cm. Na MS v Římě 1987 „Honza“ bral bronz výkonem 82 m 20 cm (vítěz Fin Seppo Räty- rekord šampionátu 83 m 54 cm).

Od té doby se Jan Železný čím dál tím častěji musel potýkat s bolestmi zad.  Pak ale přišly letní olympijské hry v Soulu 1988, a to už "Honza" byl v pohodě. Startovalo 38 závodníků, kteří nejprve bojovali ve dvou kvalifikačních skupinách, z nichž pak 12 atletů postoupilo do finálového klání. Bylo to poprvé, co oštěpaři závodili na olympijských hrách s novým typem náčiní po posunu oštěpařského těžiště v roce 1986.

Československo na olympiádě 1988 v této disciplině reprezentoval mimo Jana Železného také Zdeněk Nenadál. Olympijským rekordmanem byl od roku 1976 Maďar Miklos Németh (94 m 58 cm, výkon dosažený ještě starým typem oštěpu). Limit pro start v olympijském finále byl 79 m.

Jan Železný svoji kvalifikační skupinu vyhrál, když hned prvním pokusem hodil 85 m 90 cm, ustavující olympijský rekord po posunu oštěpařského těžiště, a postoupil. Zdeněk Nenadál se ale do finálové dvanáctky nepodíval.

Finále nabídlo zajímavý boj – až do poslední série vedl Jan Železný výkonem 83.46 ze třetí „rundy“ pokusů. Když už se zdálo, že zlato získá československý reprezentant, přišlo vzepětí finského atleta Tapia Korjuse a jeho hod 84 m 26 cm. Jan Železný se v šesté sérii zlepšil, ale 84 m 12 cm  na T.Korjuse nestačilo– Železný nakonec bral stříbro. Třetí místo za Korjusem a Železným vybojoval další Fin Seppo Räty (nejlepší výkon 83 m 26 cm).

Trocha statistiky (tučně vytištěné nejlepší výkony jednotlivých atletů):  

Série Tapia Korjuse:

1. pokus: 82.74

2. pokus:76.26

3. pokus: -

4. pokus: -

5. pokus: -

6. pokus: 84.26

Série Jana Železného:

1. pokus: x

2. pokus: 82.32

3. pokus: 81.60

4. pokus:83.46

5. pokus:77.88

6. pokus: 84.12

Série Seppa Rätyho:

1. pokus: 80 m

2. pokus:76.26

3. pokus:83.26

4. pokus:78.74

5. pokus:80.66

6. pokus: 80.44

Celkové výsledky:

1.Tapio Korjus,Finsko: 84 m 26 cm

2. Jan Železný, ČSSR: 84 m 12 cm

3.Seppo Räty, Finsko:83 m 26 cm

V roce 1990 Jan dosáhl v Oslo dalšího vylepšení světového maxima až na 89 m 66 cm, avšak poté jej vpravdě příjemné chvíle nečekaly –  lékaři mu diagnostikovali zlomený obratel. Zřejmě proto neuspěl na ME 1990 ve Splitu, kde stejně jako ve Stuttgartu nepostoupil z kvalifikace. Na MS v Tokiu 1991 pro Železného byla konečnou rovněž kvalifikace, kdy jeho hod přes 85 m s dopadem do kliku – legendární „ přešlap tričkem“ posoudil japonský rozhodčí jako nezdařený.

Na Jana Železného čekal olympijský rok 1992, ale nejen o tom až příště.

(zdroje informací www.olympic.cz, www.wikipedia.org, atletické přenosy České televize, anglický zdroj přeložila a informace shromáždila Michaela Famfulíková).

Příště: Jan Železný, oštěpařská legenda – část 2:  Železného úspěchy v letech 1992-1995