Atletika všelijak

Rok 1996 byl do té doby nejúspěšnějším v atletické kariéře Jana Železného. Nejprve v květnu hodil v německé Jeně fantastický světový rekord 98,48 m, který platí dodnes. Potom na Hrách XXVI. olympiády v Atlantě výkonem 88,16 m obhájil své olympijské prvenství a potvrdil své postavení favorita. Na úvodní dlouhý hod Backleyho dokázal odpovědět už při následujícím druhém pokusu a pak jen sledoval své soupeře Raymonda Hechta z Německa a Rätyho, jak spolu zápolí o bronzovou medaili. Téhož roku byl vyhlášen nejlepším atletem Evropy (o Janově výsledcích v sezoně 1996 podrobněji zde: https://atletikavselijak.estranky.cz/clanky/velke-okamziky-atleticke-historie/jan-zelezny-podruhe-zlaty-na-olympijskych-hrach.html )

V následujících letech se mu příliš nedařilo. Na mistrovství světa 1997 v Athénách sice z kvalifikace bezpečně postoupil na prvním místě, ale ve finálovém závodě dohodil oštěp pouze do vzdálenosti 82,04 m a skončil devátý.  Vyhrál Jihoafričan  Marius Corbett výkonem 88 m 40 cm, druhý skončil Steve Backley z Velké Británie  (86 m 80 cm), třetí byl Řek Kostas Gatsioudis (86 m 64 cm). V dubnu 1998 si Jan při tréninku přetrhl vazy v rameni a toto zranění ho donutilo vynechat celou sezónu (Při tréninku posiloval tak, že běhal po dráze a na provaze tahal za sebou starou pneumatiku. Ten den však provaz zapomněl, a tak místo něj použil silnou gumu. Pneumatika se ale o cosi na zemi zachytila, tím se guma natáhla a vzápětí pneumatiku velkou silou uvolnila, přesněji – vystřelila. Ta pak podrazila nic netušícímu atletovi zezadu nohy. Následoval pád a přetržení vazů v rameni pravé ruky, kterou háže… ) Paradoxně právě toto velmi těžké zranění – jak sám říkal – mu vrátilo radost z atletiky. Postupně, krůček za krůčkem, se znovu učil házet – kamenem, míčkem, až nakonec oštěpem – znovu napínal svaly a prodlužoval šlachy.

V roce 1999 se konalo mistrovství světa ve španělské Seville. Železný se představil jako veliký bojovník a za novými soupeři, Finem Aki Parviainenem (vítěz s 89 m 52 cm) a Řekem Konstantinosem Gatsioudisem  (stříbrný -  89 m 18 cm), překvapivě obsadil třetí příčku (87 m 67 cm). Ve stejném roce byla po korupčním skandálu ustavena v rámci MOV komise sportovců. Mezi nimi byl za člena Mezinárodního olympijského výboru zvolen i Jan Železný a svou pozici obhájil i v roce 2000, kdy své zástupce v MOV volili aktivní účastníci Her olympiády v Sydney. Na projevenou důvěru reagoval: „Budu se v MOV snažit posílit pozici sportovců. Vím, že na hry jezdí rádi – je to pro ně, stejně jako pro mne – splněný klukovský sen z mládí. Drtivá většina z nás by svou olympijskou medaili za sebevětší finanční částku nevyměnila. Sydney podle mne ukázalo cestu, jak by měly Hry olympiády vypadat. Že to není jen svět reklamy a velkých peněz rámovaný soutěžemi. Nezměřitelnou hodnotou je duch fair play, pocit národní hrdosti. Rád bych takový vývoj podpořil.“

Hry XXVII. olympiády 2000 v Sydney byly dalším vrcholem atletické kariéry Jana Železného. Svou čtvrtou účast na Hrách olympiády korunoval čtvrtou medailí, z toho v pořadí třetí zlatou! Na dlouhý pokus Angličana Steve Backleye 89,85 m, kterým přišel o svůj olympijský rekord, reagoval ve třetím pokusu dalekonosným hodem 90,17 m, jímž rekord vrátil do svých rukou a jímž potřetí za sebou získal zlatou olympijskou medaili a nesmazatelně se zapsal do olympijské historie. Za zlatým Železným  a  stříbrným Backleym  ( jeho nejdelší sydneyský hod měřil 89 m 85 cm) bral bronz Rus Sergej Makarov (88 m 67 cm).

Ne nadarmo byl za svůj výkon v posledním roce druhého tisíciletí zvolen nejlepším atletem Evropy, ale i světa.

( zdroje informací www.wikipedia.org, www.olympic.cz a www.reflex.cz, anglický zdroj přeložila a vše shromáždila Michaela Famfulíková)

Příště: Jan Železný, oštěpařská legenda – část 4: Roky 2001-2006