Jednoznačně nejvydařenější české vystoupení v rámci pátečního dopoledního programu na Stade de France předvedla sprinterka Karolína Maňasová. Ta zaklekla do bloků třetího rozběhu na 100 metrů a cílem proběhla jako čtvrtá v novém osobním rekordu 11.11. Kariérní maximum z letošního mistrovství Evropy si vylepšila o dalších šest setin a už jen pouhé dvě setiny ztrácí na letitý národní rekord Jarmily Kratochvílové. Přímo postupovaly z rozběhů jen tři nejrychlejší závodnice a další tři musely čekat na čas. Karolína tak strávila hodně času na tzv. hot seats, jelikož bylo na programu celkem osm rozběhů.
Bylo to ovšem čekání s příjemným koncem, protože se jí podařilo kvalifikovat do zítřejšího semifinále. Stala se tak první českou sprinterkou od her v Mnichově 1972, které se podařilo postoupit na olympijské stovce z rozběhu. „Myslím, že si ještě plně neuvědomuji, co se mi podařilo. Start mi vyšel perfektně a samotný běh byl taky super. Až ke konci jsem možná trochu zatuhla, jak už jsem chtěla být v cíli. Nejsem zrovna ranní ptáče, takže o to víc si cením takového času v dopoledním běhu. Nejhorší pak bylo čekání na výsledky dalších rozběhů, ale pak ze mě všechno spadlo a já cítila strašnou úlevu a štěstí. Mrzí mě, že u toho nebyl trenér, tak věřím, že příště už bude. Do semifinále půjdu s čistou hlavou a doufám, že tam ještě nějakou rezervu mám,“ zhodnotila úspěšné vystoupení na olympijském stadionu. Nejrychlejší závodnicí rozběhů byla Marie Josée Ta Lou Smithová z Pobřeží slonoviny ve svém sezónním maximu 10.87.
Výškařka Michaela Hrubá se vrátila na olympijské kolbiště po dlouhých osmi letech. Kvalifikační limit pro jistou účast ve finále byl nastaven opravdu vysoko, a to až na 197 centimetrech. Bylo tak jisté, že takovou metu nezdolá dvanáct závodnic. Tím důležitější bylo mít co nejčistější zápis. Svěřenkyně Jaroslava Báby zahájila úspěšným skokem na základní hodnotě 183 centimetrů. K naší radosti Michaela nezaváhala ani na následných 188. Další postupnou výškou bylo 192 centimetrů, což by pro naši reprezentantku znamenalo vyrovnání vlastního nejlepšího českého výkonu sezóny. Zejména třetí pokus byl nadějný, ale laťka na stojanech bohužel ani v jednom případě nezůstala. Michaela tak zůstala před finálovými branami. Celkově obsadí dělené patnácté místo. „Soutěž byla celkem psychicky náročná. Většinou nebývá na dopolední kvalifikace plný stadion, ale myslím, že jsem to v hlavě celkem zvládla. Bylo potřeba skákat vše napoprvé, což se mi na prvních dvou výškách podařilo. Patnáctá příčka je oproti Riu zlepšení, alespoň tedy co se týká umístění. Přijížděla jsem do Paříže z dvaadvacátého místa, takže za mě je to celkem solidní výsledek,“ uvedla.
( foto a video v původním článku na www.atletika.cz)
Z dvojice našich kladivářů si vedl lépe Volodymyr Myslyvčuk. Ten prvním pokusem zapsal solidních 73.84, ale následně už bohužel žádné zlepšení nepřišlo, přičemž za postup do finále bylo třeba hodit minimálně 75.25. V konečném hodnocení tak obsadí Volodymyr šestnáctou příčku. "Před závodem jsem se cítil dobře a věřil, že ho zvládnu po fyzické i psychické stránce. První pokus byl dobrým základem, ale pak už jsem se nezlepšil, což mě mrzí. Jsem rád, že se mi podařilo na olympijské hry kvalifikovat, protože to není vůbec jednoduché. Byla to náročná a složitá sezóna a doufám, že směrem k té příští už budu mít více prostoru se atletice věnovat na profesionálnější úrovni," sdělil své přání.
Patrik Hájek předvedl tři vyrovnané pokusy, když ten první měřil 67.96 a poté přišla mírná zlepšení na 68.45 a 68.80, což ovšem není nic, s čím by byl náš reprezentant spokojen. Z Paříže si tak odveze jedenatřicáté místo. Nejdelší kvalifikační pokus 79.93 měl na svědomí leader letošních tabulek Kanaďan Ethan Katzberg.
(zdroj www.atletika.cz)
