Od finálového závodu se očekávalo opravdu mnoho, ať už se jednalo o vyrovnaný duel mezi Norem Karstenem Warholmem a Američanem Raiem Benjaminem nebo o možnosti dalšího překonání světového rekordu. Na obojí došlo, ale co se na olympijském stadionu událo, to bylo něco z jiného vesmíru. Warholm napálil tempo od samého začátku a v závěru mu navíc vůbec nedocházely síly. Opravdovým šokem pak byl čas, který se ukázal na výsledkové tabuli. Na ní svítilo 45.94. Warholm tak posunul hodnotu vlastního světového rekordu z letošní Diamantové ligy v Oslu o neuvěřitelných 76 setin a stal se prvním atletem, který stlačil svůj čas na této distanci pod 46 vteřin.

Benjamin však nezaostal příliš zpět. S Warholmem držel krok až do deváté překážky a odměnou mu bylo nejen olympijské stříbro, ale také druhý nejrychlejší čas historie 46.17. Zároveň se jedná také o nový kontinentální rekord. Čas Kevina Younga, jenž byl ještě před touto sezónou světovým rekordmanem vylepšil o 51 setin. Rychlejší než Young, je nyní i bronzový medailista z Tokia a tím se stal teprve dvacetiletý Brazilec Alison dos Santos, který posunul vlastní jihoamerický rekord z včerejšího semifinále o dalších 59 setin na 46.72 a je třetím nejrychlejším mužem historie této disciplíny. Je až neuvěřitelné, že národní rekord Britských panenských ostrovů 47.08 nestačil Kyronu McMasterovi ani na medaili. Přitom mu v historických světových tabulkách patří s tímto výkonem osmá příčka. Ještě pátý Katařan Abderrahman Samba zaběhl nesmírně kvalitních 47.12.

O dálkařské olympijské šampionce se rozhodlo, stejně jako v soutěži mužů, až v závěrečné sérii. Němka Malaika Mihambová do ní vstupovala z třetího místa. V poslední možný okamžik ovšem svým rivalkám vypálila rybník, když skočila rovných 7 metrů, čímž si zajistila zlatou medaili. Její soupeřky už nedokázaly odpovědět a poté, co v Riu zaostala těsně pod stupni vítězů, si tentokrát mohla vychutnat vítězství. Mihambová zkompletovala zlatou sbírku, když je mistryní světa, Evropy a nyní i olympijskou šampionkou. Američanka Brittney Reeseová i Nigerijka Ese Brumeová shodně skočily 697 centimetrů. Druhý nejdelší pokus však měla Reeseová a stříbro tak brala ona. Na Brumeovou „zbyl“ bronz. Pro Reeseovou se jedná o třetí olympijskou medaili v řadě. V Londýně 2012 zvítězila a v Riu 2016 si vyskákala stejně jako v Tokiu stříbro.

Oštěpařka Barbora Špotáková nebude mít možnost bojovat o svou čtvrtou olympijskou medaili v řadě. Kvalifikaci v Tokiu zahájila křížkem. V druhé sérii pak zaznamenala 60.52, a to byl také její nejdelší pokus. V tom třetím už nepřidala, když zapsala 57.44. K postupu do finále bylo třeba hodit o 42 centimetrů více a Špotáková obsadí čtrnácté místo. Přesto byla z našeho oštěpařského tria nejlepší. „Dnes se nepovedlo vůbec nic. Nebylo tam vůbec to spojení, které člověk potřebuje, aby to střílelo a s tím se těžko v kvalifikaci pracuje, když máte jen tři hody. V tréninku se s tím umím srovnat, protože si dám nějaký hod navíc, abych se probrala a pak se to zlepší. Tady na to není čas. Nebyl to můj den. Je to špatné, ale v životě se dějí i horší věci. Mrzí mě to hlavně kvůli lidem, kteří se o mě starají a věří mi,“ nechala se slyšet bezprostředně po závodě.

Zklamání prožila totiž i Nikola Ogrodníková. Svěřenkyně Jana Železného mohla litovat milimetrového přešlapu při prvním pokusu, jelikož se její oštěp zapíchl těsně pod kvalifikační limit 63 metrů. V jejím zápisu ovšem svítil křížek. V druhé sérii pak hodila 60.03, a to stačilo v závěrečném zúčtování na šestnáctou příčku. „Na první pokus jsem byla nachystaná dobře, ale je ten povrch rychlý, tak jsem byla blízko u čáry a byl z toho drobný přešlap. Hodně mě to mrzí, protože vím, že tohle by byl hod, který by mě určitě posunul do finále. Na další pokusy jsme posunuli rozběh dozadu, a tam chvíli trvá, než se s tím člověk srovná. Třetí pokus už byl zoufalý. Tam mi nešly nohy a byla to pouze rána silnou do nikam,“ litovala.  

Ve finále neuvidíme ani třetí českou zástupkyni Irenu Gillarovou. Po protrápené sezóně, kdy téměř nezávodila pro ni byla úspěchem už samotná účast pod pěti kruhy, a nakonec si nevedla špatně, když si posunula hodnotu sezónního maxima na 59.16. Od finálové účasti však byla poměrně daleko a skončí devatenáctá. „Jsem na sebe naštvaná. Měla jsem se mnohem lépe zkoncentrovat na třetí pokus. Vzhledem k tomu, jak se ovšem vyvíjela sezóna musím být spokojena. Je třeba mít určitou pokoru,“ řekla.  

V rozbězích na 400 metrů žen jsme měli zastoupení v medailistkách z nedávného mistrovství Evropy do 22 let Ladě Vondrové a Barboře Malíkové. Jako první šla na řadu Lada Vondrová, která odstartovala svou olympijskou premiéru v třetím rozběhu a až do posledních metrů bojovala v těsném doběhu o přímý postup s Jamajčankou Roneishou McGregorovou a Britkou Amou Pipiovou. Rozhodoval až foto-finiš, a ten hrál ve prospěch naší reprezentantky, když stejně jako McGregorová zaběhla 51.14, zatímco Pipiová byla o tři setiny pomalejší. Lada se tak mohla radovat nejen z postupu do semifinále, ale také nového osobáku. Z kariérního maxima, kterým zvítězila v Tallinnu ukrojila pět setin. „Běhalo se mi tady dobře, tak jsem věřila, že mám na osobák. Snažila jsem se co nejméně rozcvičovat a šetřit v tom horku a dusnu síly. Do závodu jsem šla s tím, abych neměla moc velkou mezeru na Allyson Felixovou a tušila, že pokud se mi to podaří, bude to dobré. V cíli jsme byly hodně na těsno, takže když se čekalo na vyhodnocení cílové fotografie, tak jsem doufala, že tentokrát budou hrát setiny v můj prospěch. V semifinále bych ráda prolomila jedenapadesátivteřinovou hranici a uvidíme, na co by to případně stačilo,“ nechala se slyšet.

Barboře Malíkové se tentokrát tak nedařilo. Tradiční silný závěr bohužel v Tokiu neměla a její úsilí v závěrečném šestém rozběhu stačilo na šesté místo a čas 52.80. Poslední postupový výkon do semifinále měl přitom hodnotu 51.91. Cesta Barbory tak končí v rozběhu a v celkovém hodnocení obsadí 34. místo. „Sezóna je dlouhá a náročná. Hodně se mi podařilo mistrovství republiky i evropský šampionát v Tallinnu a tady se už projevila únava. Věděly jsme s Ladou, že pokud poběžíme podobné časy jako na mistrovství Evropy, bude to stačit na semifinále. Před odletem jsem ještě chytla nějakou rýmičku, takže ta příprava nebyla ideální, ale na to se nechci vymlouvat. Budu muset přitrénovat, abych zvládla tyhle závody, které nejsou úplně na začátku sezóny. Tentokrát mě nepodržel ani jindy silný závěr. Prostě jsem to nezvládla,“ řekla. Nejrychlejší ženou rozběhů byla v čase 50.06 Marileidy Paulinová z Dominikánské republiky.

Jan Jirka dokončil svůj běh na dvoustovce na páté příčce, když za sebou nechal například slovenského rekordmana Jána Volka. V cíli však nebyl spokojen. Na postupové příčky výrazně ztrácel. Navíc po několika chvilkách přišla diskvalifikace za vyšlápnutí z dráhy a byl konec veškerým nadějím. „Nevím, co se dnes stalo. Odběhal jsem tady skvělé tréninky, ale v závodě jsem cítil už od startu, že to za moc nestojí. Dost mě mrzelo, že jsem měl devátou dráhu a Kolumbijec, který měl běžet pode mnou, tak nenastoupil. Své soupeře jsem pak viděl až při výběhu ze zatáčky, a i tak byli dost daleko. Že mě diskvalifikovali, to mi až tak vzhledem k předvedenému výkonu asi nevadí. Věřil jsem, že zde můžu útočit na osobák, takže jsem hodně zklamaný,“ neskrýval rozčarování.

V rozbězích na 1500 metrů neměl s postupem nejmenší problém leader letošních tabulek a světový šampion Timothy Cheruiyot z Keni, který si s tratí poradil v čase 3:36.01 a z celého startovního pole byl rychlejší pouze Belgičan Ismael Debjani za 3:36.00. V klidu si svůj postup pohlídal také evropský rekordman Jakob Ingebrigtsen. Jeho bratr Filip je ovšem mimo hru, stejně jako bronzový medailista z posledního MS Polák Marcin Lewandowski, jehož postihl ve finiši pád nebo čerstvý stýplařský šampion Soufiane El Bakkali, který svůj běh nedokončil.

Suverénně nejdelší pokus kvalifikace trojskokanů zaznamenal portugalský favorit Pedro Pablo Pichardo, který doskákal na 17.71. Další čtyři trojskokané pak ještě pokořili kvalifikační limit 17.05. Namále měl halový světový rekordman Hugues Fabrice Zango, jenž se v soutěži trápil a do finále se protlačil až z poslední dvanácté postupové pozice za 16.83.  

Výsledky

(zdroj www.atletika.cz)