
Koulař Tomáš Staněk si jistě své třetí světové finále představoval jinak. Po úspěšném postupu z dopolední kvalifikace neměl příliš času na regeneraci. Přesto šel do souboje s nejlepšími s odhodláním a dostatečně motivován. V kruhu se mu ovšem nedařilo. Při prvním pokusu se neudržel v kruhu a při tom druhém zaznamenal 19.63. V třetí sérii sice přišlo malé zlepšení na 19.91, ale v celkovém hodnocení to stačilo na dvanácté místo. Svou velikost ukázal Američan Ryan Crouser. Ač se letos potýkal se zraněním odhodové roky, dokázal v Tokiu vybojovat už svůj třetí titul světového šampiona v řadě. Jako jediný se dostal přes 22 metrů, když poslal své náčiní do vzdálenosti 22.34 a zaslouženě bral zlato. O senzační bronz se postaral Mexičan Uziel Muňoz, jenž se v závěrečné sérii dostal před Itala Leonarda Fabbriho i Novozélanďana Toma Walshe na stříbrnou pozici díky novému národnímu rekordu 2197. Fabbri s Walshem vrhli shodně nejdále na 21.94 a druhý nejdelší pokus rozhodl ve prospěch Itala.
V kvalifikaci tyčkařů jsme měli dvojí zastoupení. Ze svěřenců kouče Zdeňka Lubenského si vedl lépe finalista letošního halového mistrovství Evropy David Holý. Ten procházel soutěží naprosto čistě až do 570 centimetrů a dlouho to vypadalo s jeho postupovými šancemi nadějně. K jistotě finálové účasti bylo ovšem potřeba zdolat ještě o pět centimetrů více, což by pro Davida znamenalo vyrovnání osobního rekordu, což se bohužel nepodařilo, a tak skončil na prvním nepostupovém třináctém místě.
Matěj Ščerba zvládl napoprvé základ 540 centimetrů i následných 555. Na 570 už se mu nevyvedl ani jeden ze tří pokusů a z Japonska si odveze osmnáctou příčku.
Sprinterka Karolína Maňasová při své premiéře na mistrovství světa pod otevřeným nebem nenapodobila semifinálový postup z loňské olympiády. Na letošní mistryni Evropy do 23 let už byla vidět únava z pro ni nezvykle dlouhé sezóny a svůj rozběh dokončila jako sedmá v čase 11.37, což bylo daleko za jejími očekáváními. Přitom se neběhalo až tak rychle. V některých rozbězích stačily na přímý postup časy poměrně výrazně nad 11.20. Nejhodnotnější rozběhový výkon 10.93 zaznamenala olympijská šampionka Julien Alfred. Reprezentantka ostrova Svatá Lucie přitom běžela zadrženě a dovolila si vypustit závěr.
( video v původním článku na www.atletika.cz)
V závodě žen na 10 000 metrů se v úvodu starala za bouřlivé podpory domácího publika Japonka Ririka Hironaková, ale po necelých čtyřech kilometrech ji vystřídaly africké favoritky. Startovní pole se náhle výrazně roztáhlo, ale Keňankám se nepodařilo odpárat své největší rivalky, a tak bylo jasné, že se o cenných kovech bude rozhodovat v závěrečném okruhu. V něm měla jednoznačně nejvíce sil světová rekordmanka a olympijská vítězka Beatrice Chebetová, která tak potvrdila, že je současnou královnou dráhové desítky. Světový titul si zajistila v čase 30:37.61. Druhá byla stejně jako loni v Paříži Italka Nadia Battoclettová v novém národním rekordu 30:38.23. Pro bronz si doběhla Etiopanka Gudaf Tsegayová za 30:39.65.
První rekord šampionátu byl k vidění při smíšené štafetě na 4x400 metrů. Sestava Spojených států amerických se rozhodla vsadit na stejnou čtveřici jako v dopoledním rozběhu a Bryce Deadmon, Lynna Irby-Jacksonová, Jenoah McKiver s Alexis Holmesovou se za důvěru odměnili dominantním vystoupením, které ozdobili vyrovnaným historickým maximem mistrovství světa 3:08.80. Na chlup stejný čas zaběhla štafeta USA při svém triumfu před dvěma lety v Budapešti. Nizozemsko s Femke Bolovou na finiši si doběhlo pro stříbro za 3:09.96. V napínavém souboji o bronz byla šťastnější Belgie (3:10.61) o pouhé dvě setiny před Polskem (3:10.63).
Výsledky
(zdroj www.atletika.cz)