Neúspěchy našich
Měli jsme tři oštěpaře v kvalifikaci, nikdo nepostoupil.
Měli jsme tři oštěpařky v kvalifikaci, nikdo nepostoupil.
Oba dva tyčaři rovněž vypadli v kvalifikaci.
Tento šampionát, troufnu si tvrdit, bude pro nás jeden z nejhorších co do počtu medailí, ale i umístění ve finále.
Čím to asi bude?
1) Je moc závodů, na sportovce je vyvinut enormní tlak za každou cenu.
2) Chybí, pokud je nám známo, někdo jako reprezentační psycholog, který by pracoval s atlety, a pomáhal jim hromadně při přechodu mezi kategoriemi.
A co by se mělo změnit?
1) Do příště snížit třeba počet účastníků našeho týmu na polovinu, s tím že pojedou pouze ti, kdo splnili účast na základě kvalifikačního limitu a budou mít formu hodnou evropské úrovně, resp.budou zdravotně fit. V krajním případě zvážit divokou kartu.
2) Snažit se mít jako relativně malá země výraznější slovo při schvalování atletických pravidel a kalendáře závodů - viz až příliš malý rozestup mezi MSJ a ME.
3) Pokusit se znovuzavést tréninková centra mládeže zaměřené na všestrannost, boj s tlakem a psychickou podporu. Případnou specializaci zkonzultovat se sportovci tehdy, kdy se na to oni budou cítit. Nemělo by docházet k rozporu v názorech mezi trenérem a atletem.
