Rozhovor s trojnásobnou zlatou medailistkou z ME neslyšících juniorů 2012, Lenkou Matouškovou
Lenka Matoušková (*1993) je atletka TJ Spartak Vlašim hostující v oddíle Sokol Kolín. Závodí jak mezi neslyšícími, tak mezi zdravými atlety. V letošním roce se stala trojnásobnou zlatou medailistkou na juniorském ME neslyšících v Polsku. O tom a ještě mnohem více v následujícím profilu, který jsem sestavila exkluzivně pro Atletiku všelijak na základě e-mailového rozhovoru s ní:
Jak jsi se dostala k atletice? „V dětství jsem byla značně hyperaktivní. Rodiče mě chtěli dát na nějaký sport, ale až úspěch na školních závodech ve skoku dalekém a doporučení p. Hanzalové (tehdy mé třídní ze ZŠ) rozhodl o mém směřování k dráze atletky. “
Za jaký oddíl závodíš?
„Asi zhruba od svých 8let startuji v individuálních disciplínách za TJ Spartak Vlašim, bohužel Vlašim neměla dost dívek stejného roku narození jako já, tak jsem musela hostovat. S potěšením jsem hostovala za TJ Lokomotiva Beroun a nyní závodím za TJ Sokol Kolín. Za ženy jsem vypomáhala TJ Spartaku Vlašim i Kolínu.“
Kterým disciplinám se věnuješ? „Velkou přípravu věnuji především hodu diskem, ale startuji i ve vrhu koulí a hodu oštěpem.“
Tvoje osobní rekordy? „Disk 42,42 koule 11,70 oštěp 35,70 (vše z roku 2012)“
Jak se jmenuje tvůj trenér? „Mým trenérem na všeobecnou přípravu je Ing. Martin Svoboda, pokud jde o tříbení techniky disku a koule, má mě v péči p. Jiří Tuček, ale trénovala jsem jeden čas kouli i u bývalého reprezentanta Remigia Machury.“
Tvé největší úspěchy mezi neslyšícími? „Za neslyšící jsem absolvovala jen 3 závody a to ME žen v Turecku 2011, MS žen v Kanadě 2012 a ME juniorek v Polsku 2012. Za nejvíce vydařené považuji ME juniorek v Polsku, kde jsem získala tři zlata ( koule 11 m 40 cm,oštěp 35 m 30 cm a disk 39 m 30 cm, poznámka MF) ale i MS a ME mi dalo mnoho zkušeností.“
Tvé největší úspěchy mezi zdravými ? „Každý závod, ve kterém hodím nejdál považuji za úspěch. Velmi ráda vzpomínám na MČR na dráze 2012 v Praze na stadionu Evžena Rošického.Byl to podnik, na kterém jsem se poprvé za asi 5let dokázala vyrovnat s psychikou a kde jsem dokázala bojovat. Získala jsem druhé místo hned za Gabrielou Pallovou ze Zlína.“
Měla jsi/máš svůj sportovní vzor? „ Tady budu jmenovat jednu ženu – spíše ale než můj vzor si jí vážím proto, že byla mojí velkou oporou – ta žena se jmenuje Jana Kárníková, která je mnohanásobnou republikovou šampionkou ve vrhu koulí!
Jak se liší Tvoje atletická příprava mimo sezonu a během sezony? „Asi nijak :D dá se říci, že trénuji stále. Ale je pravda, že když mám tvrdou přípravu na sezónu nemohu si dovolit více věcí. Ve volných chvílích mezi tréninkem,pokud to jde, se snažím především pomoci doma a více se věnovat škole.“
Kterého výsledku v kariéře si doposud nejvíce vážíš, a proč? „Nedá se říci výsledku, ale nejvíce si vážím lekce, kterou jsem dostala na ME v Turecku. Byl to můj první velký závod za neslyšící, nevěděla jsem co mě čeká a jak moc se liší příprava a pravidla. Forma tu ale byla - diskem jsem házela v tréninku i 40m. Ale v závodě na ME jsem „dala“ jen 33m, bylo to pro mě opravdu velké zklamání, ale především velká zkušenost, hodně jsem se z toho ponaučila a pochopila, že závod není jen o fyzické, ale hlavně i o psychické přípravě.“
Letošní rok se Ti velmi dařilo a stala ses trojnásobnou evropskou šampionkou juniorů mezi neslyšícími. Co to pro Tebe znamená?
„Míšo, máš pravdu dařilo, ale věř mi, že bych to vůbec nečekala. Měla jsem velké zdravotní potíže a ani jsem nedoufala, že by mohl být tento rok pro mě tak úspěšný.Co pro mne znamená být trojnásobnou mistryní Evropy? Tak především hezké zážitky, ale jinak? Medaile schované v krabici ? :) “
Tvoje plány do dalších let?
„Úspěšně složit maturitní zkoušky.“
S Lenkou Matouškovou si exkluzivně pro Atletiku všelijak povídala Michaela Famfulíková, v článku také využito informací z http://www.edso.eu/sports/athletics/ a http://www.deaf-athletics.de/
